Obřad přivítání dítěte

Celebrant pozdraví přítomné, především rodiče a kmotry. Několika slovy připomene radost, s níž rodiče přijali dítě jako dar od Boha, který je zdrojem všeho života a chce nyní štědře darovat svůj život také tomuto dítěti.

Celebrant se nejprve táže rodičů: Jaké se vaše dítě jmenuje?

Rodiče řeknou jméno svého dítěte.

Celebrant: Co pro svého (svou) N od Boží církve žádáte?

Rodiče: Křest.

Celebrant: Chcete, aby bylo vaše dítě pokřtěno. Tím na sebe berete povinnost, že ho vychováte ve víře v Pána Ježíše, že ho budete učit milovat Boha a bližního, jak nám to Pán Ježíš přikázal. Jste si této povinnosti vědomi?

Rodiče: Ano.

Potom obrácen ke kmotrovi kmotrům), táže se celebrant těmito anebo podobnými slovy:

A vy, chcete být tomuto dítěti kmotrem (kmotrou). Jste připraven(a) rodičům pomáhat?

Kmotr odpoví: Ano.

Celebrant pak pokračuje: N, církev tě s radostí přijímá do svého společenství. V jejím jménu tě označuji křížem, znamením našeho Spasitele, Ježíše Krista. Mlčky udělá dítěti na čele kříž. Potom vyzve rodiče a uzná-li za vhodné, také kmotra, aby udělali totéž.

Dovolí-li to okolnosti, jdou potom všichni průvodem na místo, kde se má konat bohoslužba slova.

Úvod bohoslužby se koná na prahu kostela, v předsíni či v zádveří, protože když rodiče a kmotr vyznají touhu po křtu svého dítěte, průvod na místo bohoslužby jasně naznačí, jak velká skutečnost se při křtu děje: dítě je přinášeno zvenčí dovnitř, z nebezpečí do bezpečí, ze světa k Bohu a do společenství církve.

Pokládané otázky rodičům nejsou formalitou, ale jsou nezbytné, aby mohl být křest udělen: rodiče si křest svého dítěte přejí a potvrzují, že vědí o své povinnosti vést dítě k životu z víry a lásky.

Kříž je dávné znamení křesťanů. Na kříži zemřel náš Pán Ježíš a celý svět tak vykoupil, křížem začínají věřící každou svou činnost, kříž je znamením naší identity a našeho vítězství. Označení dítěte znamením kříže a následný průvod do kostela předznamenávají to, co přináší křest: přijetí do Boží náruče, připodobnění se Ježíši ukřižovaném a vzkříšenému, vstup do církve.

Čtení na výběr naleznete zde.

Křest je svátost víry a víra se rodí ze slyšeného Božího slova. Proto nejprve následuje čtení jednoho úryvku z evangelia, případně dvou úryvků ze Starého či Nového zákona a z evangelia. Kněz či jáhen pak úryvek několika slovy vyloží. Zpravidla je na úryvcích z Bible možné předem se s knězem domluvit.

Odpovědí na Boží slovo je naše modlitba. Proto následují naše prosby za dítě, jeho rodinu, za církev a celý svět.

Církev, jejíž součástí se dítě za chvíli stane, není tvořena jen lidmi žijícími na zemi, ale také těmi, kdo ve víře již zesnuli. Proto se na závěr bohoslužby slova všichni obrátí krátkou litanií k přátelům v nebi - ke svatým a světicím, mimo jiné také k patronovi či patronce, jehož jméno má dítě od křtu nosit.

Když skončilo vzývání svatých, říká celebrant:

Všemohoucí Bože, poslal jsi svého jednorozeného Syna,
aby nás vyvedl z otroctví hříchu
a učinil z nás tvůj svobodný lid.
Pokorné tě prosíme:
Zachraň před mocí temnoty také toto dítě
a dej, ať se na něm ukáže moc smrti a vzkříšení tvého Syna.
Buď s N po celý život,
a až bude pokoušen(a) a bude bojovat proti duchu zla,
jeho (její) silou ať je Kristus.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
Všichni: Amen.

Celebrant pokračuje:
Olej, kterým tě mažu, je znamením síly. Tvou silou ať je Kristus, náš Pán a Spasitel, neboť on žije a kraluje na věky věků.

Všichni: Amen.
Celebrant maže dítě na prsou olejem křtěnců.

Když se řekne exorcismus, mnozí lidé si představí hrůzostrašné věci. A přitom se jedná o velmi prostou modlitbu! Kněz v ní prosí, aby Bůh chránil dítě před vším zlým, aby ho chránil před tím Zlým - Satanem, nepřítelem lidské spásy a nepřítelem opravdového štěstí, aby ho chránil před hříchem, který vede do záhuby.

Mazání posvěceným olejem katechumenů je starověkou praxí. Připomíná pomazání, které dostávali zápasníci v aréně, aby se vysmekli nepříteli. Tak také pomazání olejem, který biskup posvětil na Zelený čtvrtek v katedrále, pomáhá, aby se dítě vysmeklo ze všeho, co by mu chtělo v budoucnu škodit.

Všichni se odeberou ke křtitelnici nebo do presbytáře, podle toho, kde je vhodnější udělovat křest. Celebrant připomene přítomným podivuhodný Boží záměr: posvětit duši i tělo člověka křestní koupelí. Potom, obrácen ke křtitelnici nebo k připravené nádobce s vodou, posvětí vodu:

Voda ke křtu je požehnána starodávnou modlitbou, kterou nacházíme již v liturgických knihách z 6. - 7. století. Kněz nejprve vzdává za vodu díky a připomíná, jak ji Bůh používal v dějinách spásy. Stvoření - obnova světa po potopě - záchrana Izraelitů před pronásledováním Egypťanů, to všechno byly předobrazy, které se vyplnily na křtu, svátosti, kterou ustanovil Boží Syn Ježíš Kristus. V modlitbě díků s prosbou o Ducha svatého je připravená voda proměněna v nástroj spásy.

Celebrant vybídne rodiče a kmotra/y těmito slovy:

Milí rodiče a kmotře: Přinesli jste toto dítě ke křtu, aby se stalo dítětem Božím. Aby hřích neohrozil Boží život, který bude vašemu dítěti dán a poroste v něm, musíte před ním vydávat svědectví Kristu, slovem i životem. Když tedy podle své víry přijímáte tento úkol, rozpomeňte se na svůj křest, zřekněte se hříchu a vyznejte víru v Krista Ježíše; neboť to je víra církve a malé děti je možné křtít, jen když se církev za ně zaručí svou vírou.

Pak se jich otáže: Chcete žít ve svobodě dětí Božích a zříkáte se proto hříchu?

Rodiče a kmotr: Ano.

Celebrant: Chcete, aby vás nikdy hřích neovládl, a zříkáte se proto všeho, co k němu láká?

Rodiče a kmotr: Ano.

Celebrant: Zříkáte se tedy ducha zla a všeho, co působí a čím se pyšní?

Rodiče a kmotr: Ano.

Potom si vyžádá celebrant od rodičů a kmotra trojí vyznání viry:

Věříte v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země?

Rodiče a kmotr: Věřím.

Celebrant:

Věříte v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se narodil z Marie Panny, byl ukřižován a pohřben, vstal z mrtvých a sedí po pravici Otcově?

Rodiče a kmotr: Věřím.

Celebrant:

Věříte v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení mrtvých a život věčný?

Rodiče a kmotr: Věřím.

Celebrant pokračuje: Tak věříme. Tak věří církev. A tuto víru vyznáváme, a ona je naší slávou v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Všichni odpoví: Amen.

Křest

Celebrant vyzve rodinu, aby přistoupila ke křtitelnici. Táže se rodičů a kmotra:

My všichni jsme nyní s vámi vyznali víru celé církve. Chcete, aby také N byl(a) v této víře pokřtěn(a)?

Rodiče a kmotr: Ano.

A hned potom celebrant dítě pokřtí:

N, já tě křtím ve jménu Otce
lije vodu anebo ponoří dítě poprvé
i Syna
lije vodu anebo ponoří dítě podruhé
i Ducha svatého
lije vodu anebo ponoří dítě potřetí.

Uděluje-li se křest litím vody, drží dítě matka nebo otec. Kde však je to zvykem, může ho držet kmotra nebo kmotr. Oni ho také pozvedají z křestní vody, uděluje-li se křest ponořením.

Křestní formule, při níž je vzýváno jméno Nejsvětější Trojice, se nachází již v Matoušovu evangeliu. Křest ponořením či politím máme dosvědčený již na přelomu prvního a druhého století. Když kněz říká posvátná slova a dítě je obmýváno či ponořeno do vody, neviditelná milost působí to, co naznačuje viditelná voda: připojuje dítě k Ježíšově smrti a s Ježíšovým vzkříšením mu dává nový život, činí ho Božím dítětem, do duše mu vtiskuje nesmazatelný křestní charakter.

Celebrant: Všemohoucí Bůh tě vysvobodil z hříchu, dal ti život z vody a z Ducha svatého, přijal té do společenství svého lidu. A jako pomazal svého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, na kněze, proroka a krále, označuje posvátným olejem i tebe, neboť patříš ke Kristu navěky.

Všichni: Amen.

Potom mlčky maže křtěnce na temeni hlavy.

Bílé roucho křtěnců

Celebrant: N, Bůh té oblékl v Krista a učinil z tebe nového člověka. Bílé roucho ať je znamením této důstojnosti. A rodiče a přátelé ať tě povzbuzují svědectvím slova i života, abys tuto důstojnost uchoval(a) neporušenou navěky.

Všichni: Amen.

Dítěti je předáno bílé roucho.

Křestní svíce

Potom vezme celebrant paškál a říká: Světlo Kristovo.

Někdo z rodiny (např. otec nebo kmotr) rozsvítí pro dítě svíci od paškálu.

Celebrant pak říká: Rodiče a kmotře (kmotro), církev od vás s důvěrou očekává, že budete světlo Kristovo v tomto dítěti opatrovat. Kéž N vždycky chodí ve světle Kristově, kéž žije z víry až do konce, a až Kristus přijde, kéž mu N  vyjde vstříc a se všemi svatými vejde do jeho věčného království.

Protože jsme lidé nejen duchovní, ale také z masa a krve, máme potřebu viditelně a hmatelně zakoušet, co nám Bůh dává svým neviditelným působením. Vysvětlující obřady, které následují bezprostředně po křtu, k tomu slouží:

Pomazání posvátným křižmem, směsí oleje a vonných látek, kterou biskup posvětil na zelený čtvrtek, ukazuje na milost Ducha svatého, který byl při křtu dán, a jehož pečeť jednou dítě přijme při biřmování. Když totiž Bible mluví o působení Ducha svatého, často používá slovní spojení "pomazán Duchem". Proto také církev ve své liturgii na znamení daru Ducha používá mazání olejem.

Čisté, sněhobílé roucho symbolizuje nový život, který byl dítěti dán; zapálená svíce je znakem světla vzkříšeného Ježíše, v němž dítě může po celý život chodit.

Požehnání pro matku dítěte

Celebrant:

Požehnání Pána Boha všemohoucího ať sestoupí na matku tohoto dítěte. Vždyť Bůh skrze Ježíše Krista, Syna Panny Marie, naplňuje křesťanské matky radostnou nadějí, že jejich děti budou mít život věčný. Ať tato matka nikdy nezapomíná na radost dnešního dne, kdy děkuje za své dítě, a ať spolu s ním vzdává Bohu díky celým svým životem v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Všichni: Amen.

Požehnání pro otce dítěte

Celebrant:

Požehnání Pána Boha všemohoucího ať sestoupí na otce tohoto dítěte. Vždyť Bůh je otec všech, je dárce života, na zemi i na nebi. Ať jsou oba rodiče svému dítěti prvními svědky víry, slovem i životem, v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Všichni: Amen.

Požehnání pro všechny přítomné

Celebrant:

Požehnání Pána Boha všemohoucího ať sestoupí na všechny přítomné věřící. Vždyť Bůh nám všem dal z vody a z Ducha svatého život věčný. Ať je toto shromáždění vždycky a všude živým lidem Božím, ať je naplněno Božím pokojem v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Všichni: Amen.