​FARNÍ KOSTELY

KOSTEL SV. PROKOPA V NÝŘANECH

Byl postaven v letech 1903 – 1904 podle návrhu pražského architekta Roberta Vomáčky na tehdy zcela volném prostranství.

Hlavní oltář je z pískovce, stejně tak jako socha svatého Prokopa, patrona kostela. Pravý boční oltář je dřevěný, zasvěcený Panně Marii Lurdské, její socha stojí mezi dvěma modlícími se anděly. Levý boční oltář byl původně oltář svatého Kříže, proto stál uprostřed dřevěný kříž a po stranách sochy Panny Marie a sv. Marie Magdalény.  V roce 1929 darovala paní Schala kostelu dřevěnou sochu sv. Josefa, která byla umístěna doprostřed levého oltáře na místo kříže, který nyní stojí pod sochou.

Dvě sochy pod kůrem zobrazují sv. Terezii z Lisieux a sv. Annu s malou Marií. Obraz Svaté Rodiny na pravé stěně kostela je původem z kostela sv. Josefa z Úherec, odkud byl z bezpečnostních důvodů odvezen. Dřevěná křtitelnice pod kazatelnou byla restaurována roku 2007, spolu s ní byl pozlacen velký svícen na paškál, původem z Blatnice. Nádoba na svěcenou vodu umístěná vpravo od vchodových dveří je vyrobená z červeného mramoru.

Kostel je v majetku Města Nýřany.

Svátek slaví 4. července.

KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE V JEZNÉ

Kostel byl postaven na počátku 14. století a původně byl zasvěcen sv. Václavu. Zdivo z této malé gotické stavby je zachováno ve věži. Kolem roku 1600 kostel vyhořel, ale rekonstrukce se dočkal až v 18. století. Práce na obnově trvaly v letech 1766 – 1773, kostel byl zvětšen a přestavěn v barokním slohu do dnešní podoby.

Věž byla opravována a zvýšena roku 1875 po zásahu bleskem a následném požáru. Roku 1907 byl kostel naposledy kompletně opraven a vybaven novým vnitřním zařízením.

Kostel je jednolodní s věží na východní straně. Nad presbytářem jsou přistavěny dvě oratoře (balkóny) přístupné šnekovými schodišti, pod nimi je umístěna sakristie a kaple sv. Jana Nepomuckého. 

Hlavní oltář pochází z 1. poloviny 19. století, nese kopii obrazu Korunování Panny Marie z františkánského kláštera v Plzni.

Boční oltáře jsou asi o sto let starší, obrazy na nich zobrazují světce františkánského řádu, vlevo sv. Petra z Alkantary, vpravo sv. Františka z Pauly.

V lodi kostela se nachází dva renesanční náhrobky, Šebestiána Úlického z roku 1552 (nese znak konvice) a jeho manželky Uršuly ze Žihobec z roku 1566 (nese znak kola).

Autorem nástropních maleb z 19. století je Jan Herzog. Na východní straně věže kostela byl kolem roku 1606 osazen kamenný reliéf, na kterém jsou vytesány dva erby se znamením střely (rytíři z Nečtin) a erb se znamením konvice (Úličtí z Plešnic). Obšírný nápis nad reliéfem je dnes již nečitelný.

​Kostel je v majetku Farnosti Nýřany.

Svátek slaví 8. neděli po Velikonocích.

KOSTEL SV. MARTINA V HEŘMANOVĚ HUTI

Farní kostel sv. Martina je poprvé zmiňován roku 1384, ale již roku 1272 najdeme poznámku o kapli sv. Haštala, která původně stávala na jeho místě. Gotický kostel stojící uprostřed bývalého hřbitova byl přestavován roku 1678, kdy bylo sklenuto kněžiště, pořízen hlavní oltář, kazatelna  a křtitelnice a roku 1685 byly přivezeny varhany ze Stoda (toto vybavení se nezachovalo). Roku 1690 byla vybudována hřbitovní zeď a v roce 1704 nechal opat chotěšovského kláštera Ondřej Fabricius místo nízké dřevěné zvonice zbudovat na jižní straně kostela věž.

           Západní průčelí (vchod do kostela) nese pseudogotický portál, v horním výklenku je umístěna socha Madony. Na jižní straně přiléhá ke kostelu věž krytá cibulovitou bání s lucernou. Nese znak chotěšovského kláštera v kartuši a písmena A.F.P.C. (tj. Andreas Fabritius, praepositus Chotešoviensis) a letopočet 1704.

           Loď kostela je obdélná se třemi páry oken (jedno okno je zazděno věží) a plochým stropem, kněžiště má valenou klenbu s lunetami, triumfální oblouk je gotický, hrotitý, v předsíni kostela je původní gotický portál.

​Kostel je v majetku Farnosti Nýřany. Svátek slaví 11. listopadu.   

KOSTEL SV. JOSEFA V ÚHERCÍCH

Kostel svatého Josefa v  pseudorománském slohu byl postaven v letech 1900-1901. Nahradil starší barokní kostel z roku 1739, který byl pro zchátralost a nedostatek místa pro věřící roku 1899 stržen. Architekt Josef Erhart z Plzně vybudoval nový kostel s  věží.  Vnitřní zařízení bylo objednáno z  Mnichova a Řezna, zvony odlil vídeňský zvonař Petr Hilzer.

Hlavní oltář nesl sochu sv. Josefa s Ježíškem,

po stranách byly reliéfy znázorňující události z Ježíšova dětství

 – Narození v Betlémě a Útěk Svaté Rodiny do Egypta.

Boční oltáře byly také bohatě zdobené řezbou

a osazeny sochami sv. Vojtěcha, sv. Jana Nepomuckého a sv. Terezie z Lisieux.

Kostel trpěl dlouhá léta nezájmem, což se na něm velmi podepsalo. Ve velmi zchátralém stavu byl roku 2004 darován obci Úherce, která se od té doby snaží o jeho (nákladnou a časově náročnou) opravu. Kostel se otevírá vždy o Vánocích a o pouti.

Veškeré cenné věci, sochy, obrazy, svícny, atd., většinou v zoufalém stavu, byly odvezeny do depozitářů, kde čekají, zda se budou moci vrátit do opraveného kostela. Značně poničený kříž a socha Panny Marie s umučeným Ježíšem byly darovány trapistickému klášteru v Novém Dvoře, kde po opravě zdobí klášterní kostel.

Kostel je v majetku Obce Úherce, svátek slaví 19. března.

KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE V BLATNICI

Byl postaven v novorománském slohu roku 1900 z iniciativy kláštera v Teplé. Stavba byla dokončena za šest měsíců, rekordní rychlost se ale negativně podepsala na kvalitě stavby.

Kostel má na západní straně  věž, která nese iniciály AD (Anno Domini = léta Páně) a letopočet 1900.

Na hlavním oltáři je plastika Nejsvětější Trojice a dvou andělů. Pravý vedlejší oltář ukrývá tzv. Boží hrob, nad ním je sousoší zvané Kalvárie – Panna Maria a svatý Jan Evangelista stojí pod křížem. Levý vedlejší oltář je používán jako betlém, stojí na něm sádrová kopie slavné sošky Pražského Jezulátka, kterou doprovází dva modlící se andělé.

Po stranách vítězného oblouku jsou umístěny dvě sochy, které sem byly přivezeny pravděpodobně z kláštera Teplá, vpravo svatý Norbert s křížem a vlevo svatý Augustin s berlou.

Nad mřížkou na podstavcích stojí naproti sobě Vzkříšený Kristus a svatý Antonín s Ježíškem.

Malé sošky pod kůrem zhotovil a kostelu daroval roku 1993 pan Josef Fenzl a představují Pannu Marii s dítětem a svatého Antonína. Doprovází je socha sv. Josefa.

Ve věži zbyl z původních třech zvonů pouze malý umíráček.

Bohoslužby byly pro nezájem lidí zrušeny roku 2002. Roku 2007 byl kostel darován obci Blatnice, která o deset let později dokončila jeho generální opravu.

​Kostel je majetkem Obce Blatnice,

svátek slaví 8. neděli po Velikonocích.

FILIÁLNÍ KOSTELY

KOSTEL SV. FLORIÁNA V LOCHOUSICÍCH

Byl postaven roku 1847 v jednoduchém stylu jako obdélná loď s hranolovou věží na západní straně. V presbytáři můžeme vidět polokruhová okna.

Hlavní oltář byl ve stylu tzv. sloupkové architektury, nesl obraz Panny Marie na dřevě a svatého Floriána na plátně.

Dva zvony ulil pro kostel roku 1847 Perner z Plzně.

Kostel byl nějakou dobu používán jako sklad krmení pro ryby, poté obec Lochousice kapli přeci jen obnovila a konají se v ní adventní nebo vánoční koncerty.

Kostel byl původně filiální do Vsi Touškova, nyní do Heřmanovy Hutě.

Kostel je v majetku Obce Lochousice, svátek slaví 4. května.

KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE V RADĚJOVICÍCH

Vznikl roku 1897 podle návrhu architekta Johanna Hackera ze Stříbra přestavbou staršího kostela z roku 1787.

Na hlavním oltáři býval obraz Nejsvětější Trojice z původního kostela, obnovený roku 1832.

Zvon na věži byl ulit roku 1740 Josefem Pernerem v Plzni a nesl reliéf Nejsvětější Trojice.

V současnosti slouží místním občanům jako prostor pro ping-pong.

​Kostel je majetkem Obce Radějovice,

svátek slaví 8. neděli po Velikonocích.

KOSTEL NAVŠTÍVENÍ PANNY MARIE V PŘEHÝŠOVĚ

Kaple byla postavena roku 1903 v pseudogotickém stylu na místě staršího kostela. Z tohoto barokního kostela zbyly jen dřevěné postranní oltáře a socha Piety z poloviny 18. století.

Vybavení kaple bylo jinak velmi prosté: na hlavním oltáři obraz Navštívení Panny Marie, na bočních oltářích socha Božského Srdce Páně a socha Panny Marie Lurdské.

Čtrnáct obrazů křížové cesty daroval roku 1909 podle archivních dokumentů kostelu klášter františkánů v Plzni.

Kaple měla před 1. světovou válkou 3 zvony, nejstarší z 18. století a další dva z 19. století.

V 80. a 90. letech 20. století došlo ke sporu o vlastnictví kaple mezi církví a obcí,  chybou v zápisu v katastru nemovitostí byla poté jako vlastník kaple označena obec Přehýšov.

Poslední bohoslužby zde byly slouženy kolem roku 2000, poté byl kaple kvůli zvětšující se díře ve stropě a nezájmu lidí o bohoslužby uzavřena. Kaple byla nakonec nákladem obce opravena a slouží pro kulturní akce.

Kostel je filiální kostelu sv. Martina v Heřmanově Huti.

Kaple je majetkem Obce Přehýšov, svátek slaví 31. května.