Podle nařízení Jeho Veličenstva císaře a krále Františka I. musely si všechny spolky v habsburské monarchii od roku 1825 vést svoji kroniku. Týkalo se to i farností. A tak vznikly Farní kroniky. Některé se zachovaly, mnoho se jich ztratilo.

V našem archivu zůstala pouze Kronika farnosti Jezná. Kroniky z Heřmanovy Hutě a z Blatnice jsou uloženy v archivech a přístupné digitálně na stránkách www.portafontium.eu. Ostatní se nezachovaly.

Všechny tři Kroniky jsou psané pochopitelně německy, z větší části tzv. kurentem, pro současného člověka nerozluštitelným písmem. Zcela výjimečně obsahují i fotografie.

KRONIKA FARNOSTI JEZNÁ

Kroniku začal psát roku 1825 jezdenský farář Karel Lang, po něm pokračovali i jeho nástupci. Nejvíc stránek popsal poslední předválečný farář, P. Josef Brix, který sloužil v Jezné téměř 40 let. Jeho kaplan a později  nástupce, P. Večerek, už do Kroniky nepsal a své farníky roku 1946 dobrovolně doprovodil do Německa. Po vyhnání německých obyvatel a přistěhování obyvatel českých se situace ve farnosti radikálně změnila. Nebyli věřící, farář ani patron kostela, a Farnost Jezná byla odsouzena k pomalému zániku. Další zápis v Kronice je až od P. Aubrechta, faráře v Městě Touškově, který v 60. letech 20. století popisuje tristní náboženskou situaci v bývalých Sudetech. V současnosti je Kronika farnosti Jezná v držení Farnosti Nýřany a jsou do ní zapisovány ojedinělé události týkající se bývalé Farnosti Jezná (opravy kostelů, poutní mše svaté, apod.).

FOTOGRAFIE Z KRONIKY:

Interiér kostela v Jezné v roce 1907 po kompletní opravě.

                   Pohled na kostel v Jezné od západu, rok 1907.

P. Josef Brix, který v Jezné působil 39 let.

Návštěva pražského arcibiskupa, kardinála Karla Kašpara, v Jezné roku 1934, který zde udílel svátost biřmování.

KRONIKA FARNOSTI BLATNICE

Kroniku Farnosti Blatnice začal psát místní farář roku 1900, kdy byl postaven zdejší kostel. Poslední zápis je z let čtyřicátých 20. století rukou pátera Severina Schlossera, který na zdejší faře roku 1936 vystřídal P. Alberta Stáru. 

Kronika neobsahuje žádné fotografie, pouze trochu úsměvný nákres, právě od P. Severina, ve kterém naznačil, jak by si představoval přístavbu kostela Nejsvětější Trojice v Blatnici, který podle jeho zápisu přestával stačit návalu věřících na nedělních bohoslužbách...

KRONIKA FARNOSTI HORNÍ SEKYŘANY (HEŘMANOVA HUŤ)

​Kronika je psána od roku 1835, rukou tehdejšího faráře P. Jindřicha Kochlera. Ten také hned na straně pět vyjmenoval všechny místní faráře od založení matrik roku 1687. Po P. Kochlerovi zde působilo ještě dalších 13 farářů až do vyhnání německých obyvatel Sudet, včetně německých bratrů z kláštera Teplá, kteří byli ustanoveni na farách podléhajících jejich klášteru (Horní Sekyřany, Úherce, Blatnice, Ves Touškov, Chotěšov, Stod atd.).

​Kronika neobsahuje žádné fotografie, končí zápisem roku 1935.